Eymaze

Opět jsem nazrazil na web jednoho mladého Japonce, který tvoří velice zajímavé věci ve Flashi. Na stránkách http://www.eyezmaze.com/ jsou k dispozici například jeho hry jako je třeba Grow (ta je moje nejoblíbenější - musí se u ní moc, moc přemýšlet a kombinovat - po nějaké době jsem dosáhl maxima 20.000 bodů:), nebo Tontie (ta je zase dobrá na psaní numerickou klávesnicí, takže pokud se chystáte pracovat v sámošce či "supermarketu" je to dobrá průprava:), další je pak Vanila, nebo Hatsch. Pokud budete mít chvilinku a budete se chtít zapotit či odpočinout, doporučuji vyzkoušet minimálně tu první, je to fakt jedinečná "hra"...

Nejoblíbenější kniha obyvatel ČR

Narazil jsem na zajímavý webík. Mrkněte na http://www.mojekniha.cz/ Má to být jakési hodnocení knih u nás formou ankety. Je moc zajímavé sledovat jak se probily, či možná "probyly" dopředu například tituly dětských knížek.

Neskautská veřejnost z nás musí být na větvi... To co se objevuje u některých článků například v Reflexu je naprosto neúnosné - jde o článek RASTASKAUTI. Nadechnout a směle do toho...

Dnes večer (25. 5.) dávají v Aeru můj oblíbený film Fanny och Alexander. Recenze jsou v Biothece. Vřele doporučuji...

Bohémský večírek

Vážení a milí,

dne 9. června 2005 v 19 hodin jste srdečně zváni do Trmalovy vily (Vilová 11, Praha 10) na třetí ročník autorského čtení literárních prací studentů výtvarného oboru ZUŠ Olešské. Stejně jako minulá léta nebude chybět zábava, příjemné prostředí ani kvalitní víno.

Pozvánka (jpg)

Tři kamínky

Ještě jednou bych chtěl připomenout, že se blíží koncertování tří kamínků, na které jste všichni zváni.

2005/04/10 Tři kamínky

Budeme se těšit

Fotky z jara

Ve Photothece se objevily moje nejčerstvější fotografie... Jsou zrovinka zaschlé. Je tam něco z mého cestování po horách v zimě, něco z cestování na jaře, něco z cestování po Finsku, ale i čechách a další. Názvy fotografií a nějaké komentáře k ním případně doplním.

RSS a PDA

Na adrese http://keekstudio.blogspot.com/atom.xml funguje můj web jako kanál RSS, takže pokud používáte tento systém a vlastníte prográmek, neváhejte zdroj přidat... Tato adresa je také zároveň velice dobře čitelná pro platformu PDA.

Pokud se chcete dozvědět více o RSS mrkněte třeba na RSS Point (vše je v češtině)

Návod k použití

Ležím pod mohutným stromem. Je jím stará lípa. Koukám vzhůru do košaté koruny a přemýšlím si: chtěl bych ji umět použít… Co bych za to jen dal, ale jak? Kdo pomůže? Měl bych za ní jít a požádat ji o radu, přeci si s tím lámu hlavu už tolik dnů! Ona sama již bude vědět, kde se použít.

Cítím ji, ale dávám jí málo. Chtěl bych ji použít u všech – u všeho. Vždyť přeci tolika bytostem a věcem chybí. Tolik lidí strádá tím, že ji necítí, ale ne kvůli tomu, že by ji cítit nechtěli.

Na zemi nahmatám kamínek. Je tak akorát do dlaně. Ohmatávám ho. Příjemně hřeje, je hladký a hebčí nežli květina. A ta lehkost – je lehčí než peříčko bloudící vánkem. Přesto mu ale něco chybí: myslím, že jí nevyzařuje. „Tak mu nějakou dám“, zaplesá radostí mé srdce. Snažím se tedy dát jí najevo. Je cítit? Soustředím se… Oblázek nic neříká; povzdychnu – zase nic.

Vůně květů láká ptáčky, kteří štěbetají i v koruně stromu nade mnou. Líbezný tón jejich zpěvu mne přivádí na jiné myšlenky.

„Starý Indián přeci říkal, že ptáčci zůstávají s člověkem, když je má rád. Cítí to. Také ale říkal, že každý druh je jakýmsi znamením. Říkal ale také všelikteré jiné věci“, postesknu si. Náhle mi okolo hlavy proletí malý ptáček a usedne jen několik pídí ode mne.

Co teď? Hledí na mne. Listuji v paměti – přemýšlím, jakého že je ten ptáček druhu. Že by ji cítil? Můj úsměv se rozzáří. Už si vzpomínám je to Unamua a ta zpívá člověku, když si s něčím neví rady. Dodává mu sebedůvěry a odvahy. Byla to pravda, jelikož zrovna před chviloučkou jsem o ní přeci přemýšlel a nevěděl si rady. Ale teď, teď jsem se rozhodnul: půjdu za ní!

Hned se dávám na cestu. Půjdu tam, kde to jí kvete – ke srubu v horách. Cítím, jak mé nohy bez těžkosti kráčí. Skoro jakoby letěli. Cesta tím směrem trvá hodiny, ale já jsem tam co by ani slunce nevyšlo.

Stojím před srubem ve svahu. Srub skromný a jeho okna sledují hluboké údolí, odkud jsem přišel. Dveře jsou pootevřené, a tak vcházím dovnitř.

Ona tam sedí. Plápolající plamínek svíčky na stole jí osvětluje jen tvář. Sleduje tancující plamen. Chtěl bych se jí zeptat na nespočet otázek, ale nevím, kde bych začal.

Náhle, jakoby četla mou mysl na mne pohlédne a odpovídá na jednu z otázek: „Není nutné přemýšlet nad tolika věcmi… Není nutné vědět jak je použít, ale používat je. A to je to, co ty umíš. Já – láska jsem v Tobě. Cítím se u Tebe doma více než v mém srubu. A necítím to jen já, ale kolem dokola na sto honů každá bytost i věc. Lásku dávat umíš, a tak na to nehledej návodu – všechno se nedělá jen dle toho, jak to dělají ostatní, nebo jak by se to dělat mělo. A teď běž a nech to cítit. Miluj a budeš milován..."

Rastaskauti

Vážení, jak jsem předesílal, stalo se. Pan J. X. Doležal navštívil skautské setkání ObRok a napsal o tom velice poutavý článek v Reflexu. Navzdory všem obavám, které mnozí projevovali, když se na akci ukázal, hodnotím výsledek nadmíru kladně. Válel jsem se smíchy, když jsem článek četl. Je pravda, že ho skauti zklamali, protože neměli skautské klobouky, tak snad příště...

Reflex 19/2005 - RASTASKAUTI

V Conwigu

Toto číslo Reflexu je opravdu "Skautské" - objevil se zde i článek o táborech v USA.

Reflex 19/2005 - V CONWIGU

Skauti vs. Pionýři

V pořadu Proti srsti na Primě, byla minulý týden uvedena reportáž o sporu Skautů a Pionýrů. Jedná se o vlastnický spor o základnu zabavenou v minulém režimu. Mluví zde převážně starší skauti a pionýři se utíkají a uhybají výmluvami...

TV Prima - Proti srsti 11. 5. 2005 - SKAUTI VS. PIONÝŘI

Záchvěvy z Havaje

Zpracoval jsem fotografie z mé výstavy 31. května až 19. června 2004 v Dobré trafice Záchvěvy z Havaje. K nahlédnutí ve Photothece. Nyní je výstava umístěna v Německu, snad se nám jednou vrátí do vlasti... Níže je text z katalogu, který mi napsal Vojta Vykouk, Muflon.

Říká se, že co na srdci – to na jazyku, a mělo by se dodat: co na očích – to na fotografii. Alespoň to platí o „začínajícím“ fotografovi Janu Žáčkovi, mezi přáteli zvaného též přezdívkou Křeček.

Fotografie z Havajských ostrovů jsou jeho krásnou vizitkou. Tajuplnost, krása okamžiku, mocná síla přírody i „genius loci“ jsou vystiženy osobitým stylem člověka, jenž i přes svou vnitřní nerozhodnost dokáže dát světu to, co třímá sám v sobě.

Když býval mladší, vypadalo to jako by hledal sám sebe. Dnes ale mohu říci, že už tomu tak není. Jistota v sebe samého mu prostupuje nejen duší, ale i fotografiemi. Fotografiemi, které přesně vědí co chtějí říci, stejně jako to věděl i fotograf sám. Nebojí se zachytit co je pro něj krásné, zvláštní či naplňující.

Spolu s ním můžeme tedy usednout pod větrem se vzdouvající palmy na břeh moře a sledovat zapadající slunce, obdivovat krásu věcí jež příroda vyvrhla ze svých útrob, nebo se rozhlížet po ošlehaných havajských pláních. Kdo věří, že představa je mocnější než skutečnost, přijde si na své. Kdo nevěří, uvidí „jen“ povedené fotografie.

Sex, lži a bulvár po česku...

Našel jsem článek v lidovkách, pojednávající o českém tisku. Je zajímavý. Sledujte chování šéfredaktora jednoho z největších plátků u nás. Musí to být člověk nesmírně inteligentní. Mohl by to být umělec - má prostě navrch a současná společnost mu všechno baští...

Na oné stránce se rozvíjí i velice rozsáhlá diskuze na toto téma.

Lidové noviny z 25. dubna 2005 - SEX, LŽI A BULVÁR. PO ČESKU

Zpěvníky

Brouzdal jsem internetem a pátral po zpěvnících, které by naplňovaly moje očekávání...

Známé Akordy.sk používá asi každý, kdo hledá jednou za čas písničku s akordy. Umožňují transponování, ale trochu nešťastné jsou akordy uprostřed slov a menší množství písniček.

Pro toho, kdo hledá zpěvník určitého autora, který by si mohl vytisknout, je tu stránka Antoniův zpěvník. Zde si můžete stáhnout kompletní zpěvníky jednotlivých autorů a to ve formátu PDF. Na vrch si můžete vybrat zda budete tisknout papíry velikosti A5 či A4.

Naposled zmíním velice užitečnou věc, na kterou mne upozornil jeden známý. Jmenuje se Zpěvníkátor a je to jednak on-line databáze, pokud hledáte písničku jednou za čas. Je to ale také užitečná věc pro človíčky s vytáčeným připojením: stáhnete si program, který pak synchronizujete s internetovou databází... Je zatím nejrozsáhlejší co jsem viděl a dle dostupných informací každý den vychází aktualizace písní, které můžete i sami přes program přidávat. Program samozřejmě nabízí transponování, různé možnosti tisku, řazení podle autorů či písní, výběr písniček v několika jazycích a mnoho dalších možností.

Je nutné mít vlastní vzor?

Je to zajímavá otázka. Vždy jsem si myslel, že vzor nemám. Tedy nemám alespoň takový, o kterém bych věděl, ale jistě že jsou v důsledku pohybování se v určitém prostředí osoby, ovlivňující člověka. Působí na něj jistým způsobem a on se dle toho vyvíjí - něco přijme za své. Za své toho může přijmout i více. Je ale pak otázkou, zda je to v pořádku - hledá se onen člověk ještě, nebo se již našel, ale není si jist sám sebou? Zkouší něco nového? Snaží se zalíbit? Pokud se vlastnosti od jedné osoby podepisují na daném člověku přímo a ve většinovém poměru k vlastnostem od osob ostatních (samozřejmě to nevylučuje větší počet vzorů), je pak právě člověk ovlivňující vzorem... Další důležitou pak je, zda mám vlastní vzor vědomě. Není totiž nic neobvyklého, že lidé mají za vzor někoho, přibližují se jeho podobě a ani o tom neví.

Má tedy opravdu každý svůj vzor? Já si myslím že ano. Otázkou druhou už pak je, je-li v důsledku žádoucí naše ovlivnění. Když řeknu v důsledku, myslím tím opravdu až v konečné fázi, protože v průběhu bude jistě mnoho faktů svědčit pro, ale stejně tak i proti. Samozřejmý je problém určení průběhu a konečné fáze, protože vývoj osoby probíhá stále. Pravdou je, že s postupem času se mění jednotlivé zaměření vývoje osoby a tak v momentě, kdy pro mne ztrácí jakýkoliv vzor smysl (opět je slovo jakýkoliv dosti nadsazené) nastává výsledná konečná fáze. Ale odpověď na otázku 'je-li žádoucí působení vzoru na nás' je dosti zapeklitá, protože vraťme se zpět k průběhu, právě v tomto místě může vzor mít jistý vliv na nás samé a tak ovlivní konečný výsledek... Jsme schopni na to odpovědět?

Zjistil jsem tedy že vlastní vzor mám. Po krátkou dobu, ale mám. A byl jsem překvapen! Je to člověk, kterého skoro neznám. Možná že je mým vzorem právě proto:) Co to ale vlastně znamená mít vzor, to teprve teď poznávám. Ale to ještě není hotová věc. Budu tedy čekat. Za dvacet let vytasím tento textík a zapřemýšlím...změnilo se něco?

Skaut politik? Neexistuje!

Našel jsem rozhovor našeho současného premiéra, pana Paroubka z doby kdy se ucházel o místo předsedy vlády. Proběhl na Frekvenci1 v Press clubu. Čťete a plačte...

Petr ŠIMŮNEK (moderátor) a proti němu Jiří PAROUBEK (ministr pro místní rozvoj, místopředseda ČSSD, český premiér)

...tak, to říká pan budoucí premiér Jiří Paroubek. Jiří Paroubek, dnešní host Press klubu Frekvence 1, možný příští premiér České republiky. Arogantní, ambiciózní, tvrdý ke svým soupeřům, tak vás popisují ti, co vás znají, sedí to?
Já si myslím, že jsem i tvrdý ke svým spolupracovníkům, to byste měl také dodat a chci od nich výsledky.
Arogantní, ambiciózní, první dvě adjektiva.
No, podívejte, já nevím, kdybyste řekl ctižádostivý, tak bych se asi, asi toho slova nebál, když někdo pracuje v politice, tak asi není skaut a nejsou to určitě ani moji protivníci.
Proč nejste skaut v politice?
Já si myslím, že ...
Skauti mají být čestní, politici ne?
Já si myslím, že čestný, čestný se snažím být a ...
Skauti pomáhají druhým, politici ne?
Já si myslím, víte, v tom skautství, politici určitě pomáhají druhým, proč já jsem v politice? Protože si myslím, že je to služba veřejnosti, nemyslím si ...
Tak jste skaut.
No, nejsem zrovna skaut.
Jaký je rozdíl mezi skautem a politikem?
Já si myslím, že skaut všechny věci dělá, dělá úplně, řekl bych, altruisticky, politici určitě je nedělají altruisticky, já za tu svojí práci třeba beru plat, skaut ne...

Tak tohle je polituváníhodné. Je ale otázkou (a nechci p. Paroubka nikterak omlouvat), zda není prostě pP (pan Paroubek) jen "obyčejný" člověk vidící naše hnutí tak, jak je mnohdy chápáno veřejností. Pokud ano, pak se i notoricky známé dětmi vyslovované "sbírání papírků v lese", možná dočkalo nové podoby a to i přes Paroubkovo, s nejvyšší pravděpodobností záměrné, vykrucování.

Když to vezmeme z toho druhého konce: proč bychom si nemohli nechat za naše "služby" platit? Koneckonců by to možná bylo užitečnější, než to, co se předvádí nahoře...

Pro komplexnost přidávám odkaz na celý rozhovor, máte-li zájem posoudit vše v kontextu, nebo pobavit se nad zkazky pP. směle do toho...

Frekvence1, Pressklub - Jiří Paroubek.doc

Oděsa, Oděsa...

Ukrajinské město Oděsa na břehu Černého moře bylo vždy místem s velmi početnou židovskou komunitou. Její poslední členové dnes směsí ruštiny a jidiš s pohnutím vzpomínají na útrapy spojené s obsazením Oděsy německými vojsky a s následnou perzekucí komunistickým režimem. Plynulým střihem se přeneseme do newyorské čtvrti Malá Oděsa a seznámíme se s životem oděských imigrantů v zemi „neomezených možností". Poslední zastávkou v putování za oděskými Židy je město Ashdod v Izraeli. „V Oděse jsme byli Židy, v Izraeli jsme zase za Rusy," svěřuje se jedna z postav, jejíž jméno se stejně jako v ostatních případech ve filmu nedozvíme. Pro záměr režisérky Michale Boganimové totiž jména nejsou důležitá. Postavy jsou typickými zástupci v minulosti tak často pronásledovaného národa, který hledá svou zaslíbenou zemi. Poeticky laděný snímek, který letos získal na festivalu v Berlíně prestižní Cenu Mezinárodní konfederace art-kin, je vizuálně vytříbeným a lehce melancholickým portrétem židovské duše uvězněné v pasti vzpomínek, zklamání a nadějí vkládaných do nalezení pravého domova.

(Odessa Odessa...) Režie: Michale Boganim, Israel - Francie, 2004, , 96 min

Skaut není in...

Náhodou jsem opět narazil na článek uveřejněný v Reflexu asi před dvěma roky. Že skauting není in?

Reflex 33/2003 - SKAUT JE OUT?

Rok po vstupu do EU

Chtěl bych upozornit na článek v Respektu, který se zabývá zhodnocením vstupu České Republiky do Evropské Unie. Vyplnily se prognózy slibující zdražení od ponožek až po cukr, ztrátu suverenity naší země, oslabení ekonomiky a další? Račte nakouknout...

Článek Respektu 18/05 - JE CO SLAVIT

Public Relations

Pokud vás toto téma "Public relations" zajímá a nebo nevíte oč jde, je zde k nahlédnutí ukázka vůdcovské práce, kterou jsem odevzdával při Vůdcovské Zkoušce. Pojednává o problematice styku Junáka s veřejností. Doufám, že se bude líbit a že alespoň trochu pomůže těm, kteří si to přejí...

vudcovska_prace.doc