pátek 19. března 2010
Maskot RX
neděle 7. března 2010
Vůně vzpomínek
neděle 14. února 2010
Jak se bojuje s neonacismem v Drážďanech
středa 13. ledna 2010
Jak být aktivní ve třech krocích - kompostér
- napište dopis sousedům
- vyberte ten pravý a kupte ho
- sestavte ho a kompostujte
Vážení sousedé naší ulice domu č. p. 459,
rozhodl jsem se zakoupit na zahradu kompostér, do kterého bude možné umisťovat biologicky odbouratelný odpad. Komunitním kompostováním bych chtěl přispět k menšímu vstupování bioodpadů do systému nakládání s odpady a tím zatěžování našich peněženek i životního prostředí. Proto budu rád, když kompostér budete také využívat :)
Na koupi kompostéru se můžete také spolupodílet, a to v předpokládaném rozsahu 100 až 200,‑ Kč. Pokud se tak rozhodnete, prosím abyste na papír u schránek v chodbě domu vepsali vaše jméno, dále zda kompostér budete chtít využívat a do další kolonky případně vepsali, jakou maximální částkou byste byli ochotni se na jeho koupi podílet.
Budu se těšit na společné kompostování, J.
Materiály vhodné pro kompostování
zbytky jídel, ovoce a zeleniny, čaj, kávový výluh, květy, pokosená tráva, posekané větve, listí, popel ze dřeva, piliny, hobliny, hnůj, …
Materiály NEvhodné pro kompostování
kosti, masné a mléčné výrobky, chemicky ošetřené ovoce (např. pomerančová a citrónová kůra), prach z vysavačů, barva, staré léky, oleje, baterky, chemické prostředky, kovy, plasty, sklo, textil, čistý papír, …
pondělí 11. ledna 2010
Několik otázek
Otázka číslo dvě: V poslední době, si často kladu otázku, co chci, aby tady po mě zůstalo. "Jasně - přeci nechat svět lepším," odpovím si pohotově. Ale co by to mělo být doopravdy? Co by po tu mělo zůstat, až tady nebudu? Postavený dům? Strom? Spokojený život?
Otázka číslo tři: Dobrý přítel pravil s nadsázkou: "Ty se snažíš dělat svět lepším. Já se snažím dělat svět horším. Zajímavé na tom je, že oba využíváme stejné prostředky..." Čím více přemýšlím nad konkrétními kroky, které by k tomu měly vést, tím více se cítím ve slepé uličce. Tím více, čím mám pocit, že něco má smysl, tím méně mám pocit, že to bude mít patřičný dopad. Jak to tedy je?
Otázka číslo čtyři: Ač jsem měl za, že tuto etapu mám již dávno za sebou, opět se otevřela - v nové, nepoznané dimenzi. Zase vše několikrát v ruce převracím. Všechno moje v ruce převracím. A asi je to dobře. Vlastně tak trochu doufám, že i v budoucnu opět přijde. Jestli teď ovšem vůbec skončí. Vzpomenu vždy na již otřepaný text o skeptikovi, pochybovači a věřícím. Jsem opravdu takový pochybovač, nebo můžu doufat, že jsem všemi třemi zaráz?